Úřad pro ochranu osobních údajů udělil Ministerstvu vnitra pokutu ve výší 975 tisíc korun za nezákonné shromažďování dat o osobách v izolaci během pandemie covidu-19. Jak je možné, že ÚOOÚ pokutoval orgán veřejné moci?
Ten, kdo pečlivě čte stránky tohoto Zpravodaje, nemohl přehlédnout článek, který se věnoval zpracování osobních údajů v souvislosti s karanténou ze strany Policie ČR. V této věci nyní padla pokuta ve výši 975 tisíc korun. Jelikož policie jako taková nemá právní subjektivitu, pokuta byla ve skutečnosti uložena Ministerstvu vnitra. Asi se ptáte, jak je vůbec možné, že ÚOOÚ sankcionoval orgán veřejné moci peněžitou pokutou? Vysvětlení se zajímavou zápletkou naleznete v tomto článku.
Co se stalo?
ÚOOÚ 1. 8. 2022 zveřejnil tiskovou zprávu oznamující, že uložil Ministerstvu vnitra pokutu ve výši 975 tisíc korun za přestupek, a to v souvislosti s aplikací Karanténa a shromažďováním dat o osobách v izolaci ze strany Policie ČR. Aktuálně tedy běží ministerstvu lhůta osm dní, během níž má možnost podat proti rozhodnutí ÚOOÚ odpor, a zvrátit tak uloženou sankci.
Celá věc je vlastně velmi jednoduchá. Všichni si velmi dobře pamatujeme průběh pandemie covidu-19 i opatření, která jsme byli povinni dodržovat. Jedním z účinných opatření proti šíření viru byla i izolace či karanténa osob v případě kontaktu s nakaženou osobou. Jedním ze základních předpokladů účinnosti jakéhokoliv opatření je pochopitelně míra jeho dodržování. Pokud opatření není dodržováno dobrovolně, státní aparát by měl mít nástroj, jak ho po občanech vynucovat.
A přesně toho se týká předmětná věc: Měl státní aparát ze zákona takový nástroj, nebo si ho v rozporu se zákonem vytvořil? Na začátku minulého roku totiž uzavřelo Ministerstvo zdravotnictví s policií dohodu, na jejímž základě měly krajské hygienické stanice předávat informace o karanténách a izolacích policistům. Jak tato databáze měla být ve finále v praxi využívána, není dodnes zcela jasné.
Ministerstvo vnitra změnilo vysvětlení
Případ se dostal na světlo tak, že policie na sebe dala v této věci podnět k ÚOOÚ poté, co ji k tomu vyzvalo právě Ministerstvo vnitra. Jenže ministerstvu to nařídil ÚOOÚ. Ministerstvo vnitra pak prohlásilo, že celá databáze je tvořena na základě příkazu hlavní hygieničky, to však ÚOOÚ odmítl s tím, že se nejedná o zákonný titul.
Následoval zásadní zvrat. Ministerstvo vnitra totiž otočilo argumentaci a sdělilo, že sběr probíhá na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, přičemž samotná databáze je tvořena za účelem předcházení trestným činům, stíhání a trestání deliktů.
Proč došlo k uložení pokuty?
Vraťme se k původní otázce, jak je možné, že ministerstvo (jakožto orgán státní moci) dostalo pokutu z důvodu porušení ochrany osobních údajů. Může za to vlastně tento malý „trik“ ministerstva. Ministerstvo totiž uvedlo, že databáze nebyla ve skutečnosti tvořena na základě GDPR, ale na základě hlavy III zákona o zpracování osobních údajů, která pojednává o ochraně osobních údajů při jejich zpracování za účelem předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.
Sankce za porušení hlavy III pak neřeší ani ustanovení § 61, ani § 62 zákona o zpracování osobních údajů – tedy ustanovení, která obsahují povinnost ÚOOÚ upustit od uložení správního trestu v případě, že se jedná o orgán veřejné moci (viz § 61 odst. 3 a § 62 odst. 5 zákona o zpracování osobních údajů).
Porušení hlavy III (jmenovitě § 24–42) se totiž věnuje ustanovení § 63 zákona o zpracování osobních údajů, které již toto omezení ve vztahu k orgánům veřejné moci neobsahuje a naopak umožňuje uložit pokutu až 10 milionů korun.
A právě k tomu došlo v tomto případě. Dle ÚOOÚ totiž policie významně překročila svoje oprávnění zpracovávat osobní údaje o zdravotním stavu subjektu údajů. Dle § 79 odst. 3 zákona č. 273/2008, o Policii České republiky, je policie oprávněna shromažďovat zvláštní kategorie osobních údajů (tedy i údaje o zdravotním stavu) pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku, nebo při poskytování ochrany osob (a to dle zákona o ochraně svědků a podobně). To však v tomto případě splněno nebylo, a policie se tak mohla dopustit spáchání přestupku dle § 63 odst. 2 písm. i) zákona o zpracování osobních údajů, neboť porušila omezení zpracování zvláštních kategorií osobních údajů podle zákona o Policii ČR.
Tím, že ministerstvo otočilo svůj výklad, proč zpracovává předmětné osobní údaje, ve skutečnosti dalo ÚOOÚ „páku“, kterou by za jiných okolností vůči orgánu veřejné moci neměl. Plošné zpracování osobních údajů o zdravotním stavu totiž jen velmi těžko můžeme podřadit pod výše jmenované oprávnění policie takové osobní údaje zpracovávat. S velkou dávkou nadsázky tedy můžeme říct, že pokud by ministerstvo dále tvrdilo, že policie dané osobní údaje zpracovává na základě příkazu hygieničky, výsledek by byl prakticky stejný, avšak s tím rozdílem, že by ministerstvu nebylo možno uložit peněžitou pokutu.
Co bude dál?
Nyní můžeme s velkou pravděpodobností očekávat, že Ministerstvo vnitra podá vůči rozhodnutí ÚOOÚ odpor a celá věc se tak bude dál řešit. S informacemi, které máme v daný moment k dispozici, vám tak můžeme pouze poskytnout tuto krátkou analýzu a vysvětlení, jak je možné, že ÚOOÚ Ministerstvu vnitra udělilo peněžitou pokutu. Tomuto zajímavému případu se však budeme věnovat i nadále.
Článek byl publikován v Elektronickém zpravodaji pro pověřence.