• Josef Bátrla

Kontroly ÚOOÚ: Kam (ne)lze umístit kamery?

V závěrech z loňských kontrol se ÚOOÚ vyjádřil k věčné otázce, kam lze, či nelze instalovat kamery. Zabýval se například kamerovými systémy v bytovém domě nebo v šatně mateřské školy, ale i systémem chytrého měření spotřeby energií. Na co Úřad přišel?



Kontroly v oblastech společenství vlastníků jednotek (SVJ) a školství se v roce 2021 nesly v duchu „nových“ technologií. ÚOOÚ měl možnost kontrolovat několik kamerových systémů, ale řešil také otázku chytrého měření spotřeby energií. Zatímco ke druhé otázce ÚOOÚ moc informací neuvádí, ve vztahu ke kamerovému systému přináší zajímavé postřehy.


Kamery ve sklepě


První případ (UOOU-02805/20) se týká kamerového systému v bytovém domě. Stěžovatelce se nelíbila jeho instalace a provozování u hlavního vstupu do domu a u dveří do sklepních prostor.


Z povahy věci se jedná o poměrně časté téma, které se v souvislosti s kamerovým systémem v rámci bytového domu řeší. Ožehavá bývá otázka, kde všude mohou být kamery rozmístěny a jakou oblast smí snímat. S ohledem na předmětné rozhodnutí ÚOOÚ máme konečně odpověď na otázku, jak k tomu Úřad přistupuje.

Kamera u vchodu do sklepa není v rozporu s GDPR

ÚOOÚ na rozhodnutí SVJ neshledal nic závadného, co by se příčilo GDPR. V rámci zpracování byl totiž poctivě vyhodnocen právní titul a informační povinnost SVJ splnilo dokumentem na nástěnce a tabulkou u jednotlivých kamer. Pokud tedy správce využívá kamerový systém u hlavního vchodu domu a taktéž vchodu do sklepa, pravděpodobně tím nemusí zasahovat do práv subjektů údajů. Není však vhodné toto brát jako paušální souhlas ÚOOÚ s takovým jednáním – vždy je potřeba pečlivě zkontrolovat, zda jsou všechny podmínky splněny.


Chytré měření spotřeby energie


Stále častěji se setkáváme s dopadem nových technologií na všední život. Příkladem je jeden z typů Internet of Things, a sice „smart metering“, tedy chytré měřáky spotřeby energie. Tyto měřáky často neslouží jen k získávání informací o spotřebě, mohou nabídnout i další funkce, jako je úprava topného režimu či odpozorování návyků vlastníků, čímž zajistí úsporu při vytápění. O co přesně šlo v kontrolách (UOOU-04702/20, UOOU-04349/20), které ÚOOÚ v roce 2021 provedl, však nevíme.


Úřad se ve své tiskové zprávě omezil pouze na následující sdělení: „V této souvislosti byly provedeny dvě kontroly, kdy jednou kontrolovanou osobou byl poskytovatel systému dálkového měření spotřeby energií v bytovém domě, druhou pak SVJ, jež systém dálkového měření využívá. Ani u jednoho subjektu kontrola nezjistila porušení obecného nařízení.“ Na bližší informace o provedených kontrolách bychom se tak museli zeptat přímo ÚOOÚ na základě práva na informace.


Kamerový systém ve školce


Když se řeší využitelnost kamerového systému, obvykle se jako příklad, který nedosahuje oprávněného zájmu správce, uvádí kamerový systém v převlékárnách či na toaletách. Příklad nabyl obrysy v případě mateřské školy, kde provozovatel umístil kamerový systém do šaten určených pro převlékání dětí. ÚOOÚ se jej rozhodl zkontrolovat (UOOU-04358/20).

Důvodem instalace kamerového systému byla dle kontrolované osoby skutečnost, že často docházelo k drobným krádežím či ztrátám věcí. Sama kontrolovaná osoba k tomu uvedla, že kamerový systém instalovala mimo jiné z „důvodu častých řešení ztráty oblečení a obuvi (odcizené věci nikdy neřešila PČR, věci neměly příliš vysokou hodnotu, škola tyto situace řešila jako pojistnou událost, ve většině případů byly spíše věci vyměněny mezi rodinami – stejná barva, velikost při vyzvedávání jiným rodinným příslušníkem –, což se kamerovým systémem dalo dohledat)“.

Předchozí krádeže nemusí být dostatečným důvodem pro instalaci kamer do šaten

ÚOOÚ k tomu uvedl následující: „Kontrolovaná osoba vypracovala test proporcionality, vyhodnotila rizika zásahu a posoudila zásah takového zpracování do práv a svobod dotčených subjektů údajů. Kontrolou bylo zjištěno, že kontrolovaný ve svém rozhodnutí nevycházel ze skutečných nastalých incidentů, jeho rozhodnutí se opíralo zejména o prevenci a doporučení školských orgánů.“


Úřad vyhodnotil, že předmětné incidenty nedosahují takové intenzity, aby odůvodnily zásah do práv subjektů údajů, a to i přes fakt, že kamerový záznam byl uchováván po dobu tří dnů v kanceláři ředitelky školy.


ÚOOÚ k tomu uvedl, že „v rámci dosavadní činnosti kontrolovaného dochází k častým ztrátám oblečení a obutí dětí, které jsou následně shledávány jako nepozorné a nedospělé jednání dětí a které nedosahuje takového rozsahu, aby bylo důvodem pro zásah do jejich svobody prostřednictvím omezení jejich práva na soukromí“.


Postup mateřské školky, která instalovala do převlékáren kamerový systém, ÚOOÚ vyhodnotil jako „nesprávný, a to právě s ohledem na přirozené chování předškolních dětí. Z tohoto důvodu lze rozhodnutí kontrolovaného o odstranění kamer ve všech šatnách mateřské školy nejen akceptovat, ale i ocenit.“


S ohledem na to, že mateřská škola kamerový systém v převlékárnách odstranila, nezahájil ÚOOÚ řízení o udělení opatření k nápravě. Potvrdilo se však to, že posouzení oprávněného zájmu není jen formalitou a je vždy nutno pečlivě hodnotit všechny parametry zpracování osobních údajů.


Biometrická identifikace školáků


Druhá z kontrol v oblasti školství (UOOU-05087/20) byla zahájena na základě kontrolního plánu ÚOOÚ, a to za účelem ověření zpracování osobních údajů v rámci projektu STOP násilí na školách – prevence kriminality, respektive v rámci akce Bezpečná škola. Sám ÚOOÚ k tomu uvedl: „Cílem kontroly bylo zdokumentovat stav zpracovávaných osobních údajů zaměřených na biometrickou identifikaci subjektů údajů u vstupu do budovy školy, a zejména jakým způsobem je zajištěna ochrana soukromí, respektive zpracování těchto biometrických údajů, případně i dalšími třetími osobami v postavení společných správců, správce a zpracovatel nebo zpracovatel a další zpracovatel tak, jak byl Úřad pro ochranu osobních údajů upozorněn, s ohledem na ochranu žáků i personálu před možnými incidenty, vandalismem a krádežemi, na možnost využití takovéto formy komplexního zabezpečení školských zařízení.“

Užití každé jednotlivé kamery musíte posoudit zvlášť

ÚOOÚ kontroloval, jakým způsobem dochází ke zpracování biometrických údajů žáků a návštěvníků školy. Nicméně zjistil, že věci se mají trochu jinak. V protokolu uvedl následující: „Kontrolovaná osoba usoudila z dotazů, které byly kontrolním orgánem předloženy ke zpracování, že kontrolní orgán byl vybaven nepřesnou informací o rozsahu a funkčnosti bezpečnostního systému užívaného u kontrolované osoby vztahující se k projektu ‚Bezpečná škola‘. Škola však užívá bezpečnostní systém pouze ve formě souboru kamer s možností monitoringu i záznamu. Evidence osob vstupujících do budovy není propojena s bezpečnostním systémem a souvisí výhradně s pořizováním dat pro elektronickou třídní knihu. Vztahuje se tedy pouze na žáky a zaměstnance školy. Proto bylo pro kontrolovanou osobu obtížné odpovědět na dotazy, které předjímaly propojení obou systémů s vedením evidence osob vstupujících do budovy v souvislosti s bezpečnostním systémem.“


Zjistilo se tedy, že kontrolovaná osoba ani nezpracovává biometrické údaje (tedy zvláštní kategorie osobních údajů dle čl. 9 GDPR), a to z důvodu zrušení části projektu Bezpečná škola. Kontrola byla tak završena pouze tím, že na jejím základě kontrolovaná osoba zredukovala počet kamer.


Kamerové systémy vs. GDPR

Kamerové systémy jsou čím dál tím dostupnější a jejich užívání prosakuje do všech oblastí. Při užívání kamerových systémů musíte dbát na práva všech subjektů údajů a pečlivě plnit povinnosti stanovené GDPR. Každá kamera a její parametry podléhají důkladnému posouzení, zda je jejich užití v souladu či v rozporu s GDPR. V případě kontroly si pravděpodobně nevystačíte s obecným konstatováním, že kamerový systém potřebujete. Vše musíte pečlivě zhodnotit a posoudit.


Článek byl publikován v Elektronickém zpravodaji pro pověřence