• Josef Bátrla

Je zasílání přání k Vánocům obchodním sdělením?

Rok co rok zaplňují v prosinci e-mailové schránky přání veselých Vánoc a šťastného nového roku, a to včetně těch nevyžádaných. Je zaslání vánočního přání zákazníkovi prostřednictvím e-mailu nebo SMS obchodním sdělením? Podle zákona ano! Než tedy začnete zákazníky obesílat, ujistěte se, že tak můžete postupovat.


Blíží se Vánoce, čas dárků, radosti ze sněhu (s trochou nadsázky), ale také marketingových aktivit, kterými chtějí prodejci dát svým zákazníkům najevo, že na ně myslí a přeje jim požehnané svátky. Mezi sněhovými vločkami a zimní krajinou však číhají zákony a Úřad pro ochranu osobních údajů, který bedlivě sleduje nejen dopisy Ježíškovi, ale také rozesílku obchodních sdělení. Pojďme si tedy připomenout, jak je to se zasíláním obchodních sdělení a na co si dát pozor.

Je přání k Vánocům obchodní sdělení?

Odpověď vás pravděpodobně nepřekvapí, ale přání k Vánocům prostřednictvím SMS či e-mailu splňuje definiční znaky obchodního sdělení dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Za obchodní sdělení se totiž považuje nejen zpráva, která obsahuje pregnantní pobídku ke koupi například zlevněného zboží, ale i sdělení určené ke zlepšení image podniku. Ostatně to sám říká i Úřad pro ochranu osobních údajů v sekci často kladených otázek přímo v první otázce (viz odkaz zde). Pokud tedy svým zákazníkům rozesíláme přání k Vánocům, musíme splňovat všechny podmínky, které se zasílání obchodních sdělení týkají, jako by se nechumelilo.

Co konkrétně musíte splňovat?

Abyste mohli zaslat hromadné přání ke svátkům ve formě e-mailu či SMS, potřebujete právní titul dle zákona č. 480/2004. Tento zákon obecně umožňuje zasílat obchodní sdělení pouze těm osobám, které s tím udělily předchozí souhlas (tzv. opt-in). Druhá možnost, tzv. opt-out, je zaslat obchodní sdělení svým „zákazníkům“, tedy osobám, s nimiž máte určitou formu obchodního vztahu, a to i bez aktivního souhlasu takových zákazníků v případě, že jsou ovšem dopředu informováni a bylo jim umožněno takové zasílání obchodních sdělení na základě tzv. zákaznické výjimky vyloučit.

Režim opt-out má však jedno klíčové omezení. Obchodní sdělení na základě opt-out totiž musí splňovat ještě jednu důležitou podmínku, a sice že se bude týkat pouze vlastních, obdobných výrobků nebo služeb, jako byly dodány či poskytnuty v rámci základního obchodního vztahu. Rozdíl mezi režimem opt-in (tedy aktivním souhlasem) a opt-out (zákaznickou výjimkou) není tedy jen v tom, jak se do daného režimu dostanete, ale také jaký konkrétní obsah můžete adresátovi vlastně zaslat.

V případě režimu opt-in prakticky cokoli, v případě opt-out jste vázáni zejména tím, co už od vás zákazník nakoupil či odebral. Obecně se tak považuje za souladné například to, pokud k zakoupenému artiklu nabídnete související servis či přiléhavé příslušenství. Naopak pokud byste zákazníkovi prodali elektroniku a chtěli mu zaslat obchodní sdělení, jehož předmětem by bylo informování o naskladnění nových voňavek, přesáhli byste zákonný limit.

A teď přijde klíčová otázka – můžete svým zákazníkům zaslat přání k Vánocům, ačkoli od nich nemáte aktivní souhlas, ale splňujete zákonné podmínky pro to, abyste jim mohli zaslat obchodní sdělení na základě zákaznické výjimky (tedy režim opt-out)?

Odpověď zní, že spíše ne. Smyslem zákaznické výjimky je to, že v případě relevantního vztahu mezi zákazníkem a obchodníkem, když zákazník od prodejce něco nakoupí, se lze důvodně domnívat, že může mít zájem o nákup stejného či obdobného zboží i v budoucnu. Právě proto existuje zákaznická výjimka, aby obchodník mohl takového zákazníka upozornit na to, že mu dokáže nabídnout další výrobek nebo službu, který k původně zakoupenému výrobku či službě může sloužit jako vhodný doplněk.

Pokud by si zákazník přál dostávat veškerá obchodní sdělení včetně těch, která se definičně netýkají přímé nebo nepřímé podpory prodeje zboží obdobnému tomu, co zakoupil, vyjádřil by svoji vůli dostávat i ostatní obchodní sdělení prostřednictvím výslovného souhlasu. Což se ale nestalo. Pokud je tedy jediným sdělením,

že přejeme zákazníkovi veselé Vánoce nebo šťastný nový rok, může takové sdělení být považováno za obchodní sdělení, jež nesouvisí s předchozím produktem, který od vás zákazník čerpal. Samotné přání k Vánocům lze jistě připojit k obchodnímu sdělení, které se týká již odebraného produktu, nicméně výklad daného ustanovení radí zachovat co nejopatrnější přístup.

Platí to i pro pracovní e-maily?

Účel daných ustanovení je jasný. Co ovšem v případě, kdy e-mailová adresa fakticky „nepatří“ adresátovi, ale je mu přidělena jako pracovní jeho zaměstnavatelem? Zjednodušeně řečeno, platí pravidla výše i pro pracovní e-mailové adresy? Ano, i v tomto bodě platí podmínky výše uvedeného zákona a samotný fakt, že se jedná o pracovní e-mail, na tom nic nemění.

V souvislosti s „protispamovými“ zákony se často rozebírá, jestli můžete zaslat „neadresné“ přání na obecnou e-mailovou adresu právnické společnosti, již má uvedenou na stránkách jako například info@firma.cz a která zjevně neslouží jako e-mailová schránka zaměstnance. Často se setkáváme s argumentem, že pokud daná e-mailová adresa „nepatří“ žádné fyzické osobě, není zde žádný subjekt údajů, od něhož by bylo možno či nutno získat souhlas. Takový přístup je však v rozporu se zákonem, který ačkoli explicitně tuto otázku neřeší, stanovuje, že chráněná je i e-mailová adresa právnické osoby.

Tato skutečnost vyplývá z textu samotné směrnice ePrivacy a takto předmětnou implementaci do zákona okomentoval v důvodové zprávě zákonodárce: „Ochrany podle ustanovení tohoto paragrafu požívají jak osoby fyzické, tak i osoby právnické. Nelze tedy zasílat nevyžádaná obchodní sdělení ani na e-mailové adresy, jež nejsou přiřazeny konkrétní fyzické osobě a představují třeba obecný kontakt na osobu právnickou.“ Co si o tom myslí Úřad pro ochranu osobních údajů, je taktéž nasnadě. Na otázku: „Je rozdíl, je-li adresátem obchodního sdělení fyzická či právnická osoba?“, která je uvedena ve výše zmíněné sekci často kladených otázek, totiž Úřad odpovídá nesmlouvavě: „Není. Zákon č. 480/2004 Sb. nerozlišuje mezi typem adresáta.“

Veselé Vánoce!

Ačkoli vám některé případy aplikace zákonů mohou přijít nesmyslné, to, že je vánoční čas, na tom bohužel nic nemění. Se zasíláním obchodních sdělení se pojí poměrně dost povinností (včetně povinnosti takové sdělení za obchodní sdělení označit). O Vánocích lze očekávat, že do e-mailových schránek zákazníků přistanou desítky přejícných zpráv, proto je o to důležitější se postarat o to, aby nedošlo k porušení zákona a zbytečně jste zákazníky nedráždili. Dovolte mi vám jako autor tohoto článku popřát hezké svátky alespoň tímto způsobem.

0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Sdělení pro spotřebitele: Případné spory z poskytování právních služeb můžete řešit mimosoudně prostřednictvím České advokátní komory v souladu se zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Další informace včetně postupu naleznete zde  

© 2020 by Josef Bátrla.