• Josef Bátrla

Jak na anonymizaci osobních údajů v rámci registru smluv

Povinnost zveřejňovat smlouvy v registru smluv často naráží na právo subjektů údajů na soukromí. Které údaje je nutné anonymizovat a které musí být naopak podle zákona veřejné? A jakou formu anonymizace byste měli případně zvolit?



Již několik let mají určité subjekty povinnost zveřejňovat smlouvy v rámci registru smluv, a to na základě zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Cílem je zvýšit transparentnost a kontrolu veřejnosti nad hospodařením orgánů veřejné moci (respektive speciálně určených subjektů v daném zákoně). Smlouvy se totiž zveřejňují ve strojově čitelné podobě spolu s metadaty, která jsou následně volně dostupná na internetu zde. Krok společnosti ke zvýšení transparentnosti je však také výzvou pro ostatní práva, jako je zejména právo na soukromí. Čím více jsou totiž věci veřejné, tím vyšší lze předpokládat zásah do práv na soukromí.

Registr smluv a osobní údaje Na registr smluv je dnes napojen nespočet služeb, které umožnují zpracovávat data v něm zveřejněná. Jsou jimi například analytické a souhrnné reporty na stránkách Hlídače státu, jenž si dal práci za ostatní a nabízí přehled smluv s nejvíce chybami, nejdražší smlouvy či seznam orgánů, které nezveřejnily ani jednu smlouvu, ale také další analýzy a přehledy. S trochou nadsázky lze říct, že technické možnosti jsou prakticky neomezené, a zde právě může vzniknout problém dotýkající se ochrany soukromí. Tak, jak je možno pracovat s daty ze smluv, je totiž možno pracovat i s osobními údaji, jež se obvykle ve smlouvách vyskytují. Z toho důvodu zmíněný zákon o registru smluv chrání i právo subjektů údajů na soukromí, byť řetězem několika zákonných odkazů. Zákon totiž obsahuje ustanovení § 3 odst. 1, které říká, že „prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím“, tedy hlavně podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. V zákoně lidově označovaném jako „stošestka“ pak nalezneme ustanovení § 8a, které nám říká, že informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s příslušnými právními předpisy (tedy zejména s GDPR). V případě příjemců veřejných prostředků se pak uveřejňují v souladu s § 8b zmíněné „stošestky“ základní osobní údaje o osobě, jíž byly takové prostředky poskytnuty, a to v rozsahu „jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků“. Jak však postupovat v konkrétních případech, nám už řetězec legislativních odkazů nenapovídá. Doprovodné podklady Naštěstí však Ministerstvo vnitra vydalo (a aktualizovalo) dva dokumenty, které nám s naší činností mohou významně pomoci. Prvním je Metodický návod k aplikaci zákona o registru smluv č. j. MV-37683-8/EG-2018, jenž byl naposledy aktualizován k lednu tohoto roku. Cílem dokumentu je nastínit přístup k otázkám spojeným s uveřejňováním samotných smluv. Na straně 3 pak uvádí poměrně návodnou tabulku, včetně připojeného komentáře, jak v daném případě postupovat. Tabulku si můžete stáhnout zde. Písmeno A označuje nutnost provést anonymizaci osobních údajů, písmeno N naopak znamená, že anonymizace není v daném případě nutná. Druhým dokumentem z pera ministerstva je Metodický návod aplikace zákona o registru smluv (soukromoprávní část) č. j. MV-37683-7/EG-2018. I v tomto dokumentu ministerstvo formou otázek a odpovědí reaguje na nejpalčivější otázky týkající se předmětné legislativy, v jejímž rámci se vyjadřuje i k některým aspektům ochrany osobních údajů. Jedná se však spíše jen o dokreslení prvního dokumentu, tudíž nemá smysl se mu dále věnovat. Co se anonymizace týče, své stanovisko k tomu připojil i ÚOOÚ, nicméně ještě za staré právní úpravy. Forma anonymizace Ve vztahu k anonymizaci je vhodné doplnit ještě jednu poznámku týkající se její formy. Nezřídka se totiž stávalo, že některé subjekty používaly anonymizační nástroje, které nebyly nevratné, a předmětný obsah tak byl stále čitelný (byť s drobnými obtížemi). Vyhněte se anonymizačním nástrojům, které nejsou nevratné V dnešní době již existuje mnoho nástrojů a samo Ministerstvo nabízí orgánům veřejné moci nástroj pro anonymizaci dokumentů. Závěr Právo na soukromí často naráží na zákonné povinnosti, jako je právě povinnost uveřejňovat některé dokumenty. Zákon o registru smluv přináší užitečný nástroj, jak kontrolovat hospodaření s veřejnými prostředky. Neměli bychom však rezignovat na ochranu osobních údajů a v souladu se zmíněnými metodikami Ministerstva vnitra bychom měli pečlivě anonymizovat údaje, které nejsou pro zveřejnění nezbytně nutné, respektive ty, u nichž je nutné v souladu se zákonem chránit soukromí subjektů údajů. Článek vyšel v Elektronickém zpravodaji pro pověřence

0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše