Víte, že monitoring zaměstnanců k vám může přijít zkontrolovat i inspekce práce? Za co padaly v roce 2019 nejčastěji pokuty a na co byste si měli při provozování kamer dát pozor?
Téma monitoringu zaměstnanců na pracovišti není žádnou novinkou zejména proto, že v souvislosti s GDPR se tato problematika celkem často objevovala nejen v odborných příspěvcích, ale i v kontrolní činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Pro někoho může být docela šokující zjištění, že se tomuto tématu v rámci kontrol nevěnuje pouze ÚOOÚ, ale také Státní úřad inspekce práce (SÚIP), který aktuálně vydal shrnutí z kontrolní činnosti za rok 2019. Pojďme se podívat, co se jednotlivým orgánům inspekce práce (OIP) nelíbilo.
Co je monitoring zaměstnanců
Klíčovým ustanovením v této problematice je ustanovení § 316 zákoníku práce. Pro ty, co zrovna nemají zákoník práce u sebe, si dovolíme citovat odstavec 2 daného ustanovení:
„Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.“
Převedeno do lidské řeči – pokud chce zaměstnavatel sledovat zaměstnance (ať už pomocí kamerových systémů, či jiných systémů, které sledují e-maily apod.), není to tak jednoduché. Naopak – musí splňovat některé podmínky, tedy přinejmenším k tomu musí mít závažný důvod (mj. spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele). Úsměvným příkladem jsou třeba kamerové systémy na pracovišti jednoho zaměstnavatele, kterého už nebavilo to, jak někteří zaměstnanci nevrací firemní hrníčky zpět do kuchyňky, a rozhodl se, že od teď bude bedlivě kamerou sledovat, kteří pracovníci si odnáší nádobí domů.
SÚIP totiž dodává, že monitoring musí být vhodný, potřebný a přiměřený (tedy musí být splněn tzv. test proporcionality). Mimo samotné splnění podmínek pro monitoring zaměstnanců se v rámci tohoto úseku OIP zaměřily i na jiné oblasti, jako např. zda jsou o monitoringu zaměstnanci informování (§ 316 odst. 3 zákoníku práce) nebo zda od zaměstnanců zaměstnavatel nevyžadoval informace, které nesouvisí s výkonem práce (tedy např. údaje o těhotenství apod., viz § 316 odst. 4 zákoníku práce) a nakonec zda zaměstnavatel nepřekračuje meze kontroly zaměstnanců při používání pracovních prostředků v případech, kdy nemají povolení je užívat k soukromým účelům (viz § 316 odst. 1 zákoníku práce).
Co na to SÚIP?
Všichni intuitivně cítíme, že výše zmíněný příklad a nasazení kamerového systému v kuchyňce není úplně správný. A právě tyto skutečnosti se rozhodl SÚIP v roce 2019 kontrolovat, neboť ochranu osobních práv zaměstnanců si stanovil jako prioritu pro minulý rok. SÚIP provedl v roce 2019 celkem 245 kontrol v této oblasti. Co se týče rozvrhu kontrol, SÚIP ve své zprávě uvádí, že jejich nezanedbatelná část (celkem 105) byla uskutečněna na základě podnětů veřejnosti (tedy nejčastěji samotných zaměstnanců v rámci soukromé sféry bez ohledu na velikost podnikatelského subjektu). Ostatní kontroly byly buď podle plánu (každý OIP měl za úkol provést minimálně pět kontrol mimo podněty), nebo i částečně „náhodně“ (resp. na základě získaných informací při poskytování poradenství či kontrol jiných oblastí). Některé kontroly však proběhly na základě postoupení podnětu ze strany ÚOOÚ. Nejčastěji se jednotlivé OUP zaměřovaly na oblast výroby, pohostinství, poskytování služeb či provozování prodejen (tedy prakticky všechno).
Pojďme ale k tomu nejdůležitějšímu, a to jsou výsledky těchto kontrol. Určitě jste přemýšleli nad tím, v kolika procentech kontrol bylo zjištěno porušení zákona – odpověď je v bezmála 31% (tedy v 75 případech).
Co se týče sankcí, inspekce práce má k ruce několik instrumentů, od uložení pokuty po uložení opatření k nápravě. V roce 2019 se inspekce práce uchýlila k udělení pokut v celkem deseti případech, a to v souhrnné výši 267 000Kč (jedna z těchto pokut byla uložena za závažnější porušení, jež významem přesahovalo ochranu soukromí zaměstnance, lze se tedy pouze domnívat, jaký je skutečný průměr uložených pokut). Naopak opatření k nápravě uložila inspekce práce celkem 19 zaměstnavatelům. V celkových číslech se tak počet uložených pokut oproti roku 2018 ztrojnásobil a s ohledem na to, že toto téma je pro inspekci práci stále prioritou, lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat.
Kontrolní zjištění
V čem byli kontrolovaní skutečně vzorní, je rozsah kontroly využívání pracovních pomůcek zaměstnanci za soukromými účely (služební PC či telefon). Zde totiž SÚIP nekonstatoval vůbec žádné porušení ustanovení § 316 odst. 1 zákoníku práce.
Totéž však už nemůžeme říct právě o využívání kamerových systémů či jiných způsobů monitoringu – zde totiž bylo celkem 38 nálezů (tedy více než polovina všech případů). Ruku v ruce s tím konstatovala inspekce porušení povinnosti informovat zaměstnance o rozsahu a způsobu kontroly – jednalo se o celkem 33 případů.
Co se týče vyžadování informací, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce, inspekce konstatovala, že ve čtyřech případech zaměstnavatel překročil zákonné meze.
Problémům předejde kontrola
Pravděpodobně se shodneme na tom, že problematiku ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti bychom neměli brát na lehkou váhu. Ačkoliv se může zdát počet kontrol v této oblasti velmi malý, klíčové je zjištění, že více než 40% kontrol probíhá na základě podnětů a zároveň že bezmála 60% kontrol proběhlo, aniž by si některý ze zaměstnanců stěžoval (popř. si stěžoval u ÚOOÚ).
Zkontrolujte, zda a jak monitorujete své zaměstnance, a ověřte si, zda je vše v souladu se zákonem (tzv. test proporcionality). Věnujte pozornost i tomu, jakým způsobem zaměstnance informujete. Zabere vám to chvilku a ušetříte si tím hodně problémů.
Článek byl publikován v časopise Moderní HR Manager v červnu 2020 v č. 25 (dostupné zde https://www.forum-media.cz/produkty/moderni-hr-manager)
Comments